Zemřel profesor Milan Nakonečný

4. prosince nás navždy opustil pan profesor Milan Nakonečný. Odešel ve spánku - doma obklopený rodinou a svými blízkými.

A s ním odešla část naší historie. Byl to neobyčejně znalý, sečtělý a taky bojovně-tvrdohlavý člověk s neuvěřitelným vnitřním kompasem pro to, co je správné. A co považoval za správné, z toho neuhnul, i když to znamenalo jít morálně proti každému režimu, který zažil, a pouštět se do střetů, které nemohl vyhrát. Ale právě díky tomuto povahovému rysu dokázal v 50.-60. letech zachránit, sepsat a uchovat naši hermeticko-okultní historii. Co víc, stál u každého většího pokusu ji oživit a když se to na konci 80. let konečně podařilo a pak domotalo - jak už to v naší, dnes už hranicemi přetržené zemi bývá - zůstal tím, kdo zůstává, táhne, zkoumá a motivuje další a další generace. Do poslední chvíle psal, tvořil, byl součástí dění. A tvrdohlavě ignoroval svůj věk a nemoci, které se o něj pokoušely. Ještě loni svou, byť předtočenou zdravicí otevíral naši konferenci.

S odchodem pana profesora se také přetrhává poslední stuha-pojítko s prvorepublikovým okultismem. Ještě se poznal a přátelil s Kabelákem, Lešehradem a dalšími, kteří přežili válku a v 50. letech dožívali v ústraní. To oni mu vyprávěli, jaké to tenkrát bylo, a motivovali ho k jeho neúnavné práci. Ode dneška jsme už na to ale sami. Pomyslná štafeta byla předána.

Věnujte prosím panu profesorovi tichou vzpomínku...